Čínský císař Fou-Hi objevuje vyjádření údajů ve dvojkové soustavě, která
se jednoho dne stane základním kamenem pro všechny digitální technologie.
500 př. n. l.
Na Blízkém východě vynalezen abakus, primitivní mechanické počítadlo.
330 př. n. l.
Aristoteles, řecký filozof, objevuje formální logiku.
820
Arabský matematik Al-Kohwarizmi vynalézá algoritmus.
1600
John Napier vynalézá Napierovy tyče - soubor tyčí, které napomáhají
násobení. Napier potřeboval mnoho výpočtů, vynalézal totiž válečné stroje...
1623
Wilhelm Schickard, přítel Keplera, v Tübingenu konstruuje "Počítací
hodiny", mechanický stroj, který umí sčítat a odečítat s přesností na 6 míst.
Při přetečení zazvoní zvonkem. Plány stroje byly objeveny v roce 1935 a v roce
1960 byl rekonstruován - a doopravdy fungoval.
1644
Blaise Pascal nezávisle na Schickardovi konstruuje mechanický pětimístný
počítací stroj. Umí pouze sčítat, ale je "scaleable" a je ho možné rozšířit na
osm a více míst. Šlo o první komerčně úspěšný "počítač" - Pascal jich sestavil
a prodal 10 až 15. Jde také o první "klonovaný počítač" - byly podle něj
dělány kopie.
1674
Gottfried Wilhelm von Leibnitz konstruuje stroj, který dokáže i násobit -
výsledek může mít až šestnáct míst. Mechanismus ovšem nefunguje ve všech
případech; stroj sám je při uklízení omylem zastrčen a zapomenut; objeví ho až
opravář střechy na konci 19. století.
1801
Joseph Jacquard vynalézá stav řízený pomocí děrných štítků, který dokázal
vetkávat předprogramované vzory. Děrné štítky budou představovat základ pro
funkci elektromechanických počítačů po dlouhou dobu - a jejich výrobou se bude
zabývat na přelomu století i jistá společnost Tabulating Machine, Co., z níž
jednoho dne vznikne IBM.
1820
Charles Xavier Thomas de Colmar z Francie konstruuje "Arithmometer",
mechanický kalkulátor, který umí dokonce i dělit. Je to první hromadně
vyráběný spolehlivý kalkulátor a je prodáván po nejdelší známou dobu - po
celých 90 let!
1832
Charles Babbage začíná pracovat na svém počítacím stroji, který měl
používat k výstupu plechové "děrné štítky".
1833
Komtesa Augusta Ada Lovelace, Byronova dcera, se setkává s Charlesem
Babbagem a píše několik programů pro jeho mechanické počítače. Stává se tak
první programátorkou v dějinách. Později je po ní pojmenován programovací
jazyk. Ada objevuje princip programové smyčky a pojmenuje algoritmus na počest
Al-Kowarizmiho.
1844
Charles Babbage zahajuje práce na "Analytical Engine", pokročilém
předstupni skutečných počítačů. Stroj měl vypadat jako obrovský orloj, ale už
měl i samostatný "procesor". Mechanický stroj se od moderních počítačů liší
nejen mechanikou místo elektroniky, ale i způsobem programování - program není
uložen v paměti, ale na štítcích, takže jde spíš o "programovatelný
kalkulátor". Je až neuvěřitelné, že čistě mechanický stroj měl mít dva
registry, paměť pro 100 čísel a dokázal i podmíněné skoky. procesor, kterému
Babbage říkal "mlýn", počítal se čtyřicetimístnými čísly a sčítání mu trvalo 3
sekundy; násobení nebo dělení dvě až čtyři minuty. Babbage stroj nikdy
nedokončil - na takto ohromné mechanické dílo nebyly peníze. Teprve v letech
1989 - 1991 byla vytvořena v London's Science Museum kompletní replika stroje
- a světe zboř se - fungovalo to...
1854
Boole objevuje binární logiku a binární operace.
1858
Scheutz konstruuje "Tabulating Machine", podobný Babbageovým návrhům.
Jeden stroj kupuje Dudley Observatory v Albany a druhý kus britská vláda.
Stroj v Albany je použit pro tvorbu astronomických tabulek, ale vzápětí je
ředitel observatoře vyhozen pro "extravagantní nákup" - stroj končí v muzeu.
Druhý je ale dlouho úspěšně používán.
1886
Dorr E. Felt vytváří kalkulátor, který pro vkládání čísel poprvé používá
klávesnici.
1890
Při americkém sčítání lidu jsou úspěšně použity děrovací a třídící stroje
Hermana Holleritha. Tento úspěch nastartuje průmysl výroby strojů
používající děrné štítky . Poprvé jsou také štítky čteny elektricky, ne
mechanicky. Náklady na sčítání jsou oproti předchozímu dvojnásobné, ale celý
proces je mnohem rychlejší.
1919
W. H. Eccles a F. W. Jordan publikují návrh klopného obvodu.
1935
IBM představuje IBM 601, děrovací stroj, který s pomocí aritmetické
jednotky založené na relé dokáže násobení za jednu sekundu. Stroj je úspěšný a
prodá se ho 1500 kusů.
1936
George Stiblitz z Bell Telehone Laboratories sestavuje první ukázkovou
binární reléovou sčítací jednotku.
1937
Alan M. Turing vydává článek o "počitatelných číslech". Řeší sice
matematický problém, ale jako důsledek z něj vyplývá teoretický model
počítače, který známe pod názvem "Turingův stroj". Tento "matematický počítač"
pracuje s pomyslnou nekonečnou páskou a v teorii složitosti je považován za
jednotku, podle níž se poměřují jednotlivé architektury počítačů a třídy
problémů z hlediska nároků na rychlost a kapacitu paměti.
1938
Claude E. Shannon publikuje článek o implementaci funkcí symbolické logiky
za pomocí relé.
1939
John Atanasoff a Clifford Berry konstruují na Iowa University prototyp
sčítačky - a poprvé používají elektronky.
1939
Němec Konrad Zuse konstruuje v Berlíně elektromechanické stroje V1 a V2.
Tyto počítače jsou po válce přejmenovány na Z1 a Z2. Zuse je přítelem Wethera
von Brauna, který ovšem konstruuje úplně jiné V2...
1940
Samuel Williams a Stibitz z Bell Laboratories konstruují první "mainframe"
počítač, který mohl mít až tří nezávislé "terminály" - uživatelé nemuseli
chodit za počítačem, mohli mít klávesnice a displeye v kanceláři.
1941
Zuse je střídavě odváděn do armády a střídavě z ní propouštěn, aby
pokračoval na stavbě V3. Dokončí ho, ale pro účely vojenského výzkumu má
příliš malou paměť, než aby ho bylo možné sériově využít.
1943
V Cambridge je dokončen počítač Mark I. Má čtvrt miliónů dílů a váží pět
tun.
1945
John von Neumann vstupuje do týmu vyvíjejícího počítač ENIAC. Vymýšlí
architekturu počítače, který má instrukce uloženy v paměti - von Neumannovu
architekturu, a popisuje ji ve článku o budoucím počítačí EDVAC (Electronic
Discrete Variable Automatic Computer). Tím definuje podobu počítače tak, jak
ji známe dnes.
1945
Je dokončen ENIAC (Electronic Numerator, Integrator, Analyzer and
Computer), první skutečně elektronický počítač. Je sestaven ze 17 500
elektronek, váží 30 tun a zbaští 140 kW elektřiny. Jeho pracovní kmitočet je
100 kHz. Počítač byl původně určen pro tvorbu dělostřeleckých tabulek, ale je
postaven příliš pozdě. Náklady na jeho stavbu přesáhnou původní rozpočet o 225
% - je to předzvěst problémů s časem a penězi, které se budou stále opakovat.
1947
Můra omylem vletí přímo do počítače Harward Mark II. Opravující technik
zaznamenává do pracovní knihy "first actual case of bug being found" a
poznámku doplňují zbytky můry v pytlíku. Jde o první případ úmrtí, které
způsobila výpočetní technika. Pojem "bug" vztažený k chybě programu je ale
starší, traduje se, že se vztahuje k roku 1945, kdy byl objeven zdroj chyb v
počítači Cambridge Mark I - totiž v útulném bydleníčku několika štěnic uvnitř
počítače.
1947
Aiken předpokládá, že USA budou potřebovat celkem šest počítačů.
1947
Tři vědci z Bell Telephone Laboratories úspěšně předvádějí jejich nový
vynález - tranzistorový zesilovač.
1948
V Manchesteru je postaven "Manchester Mark I", první "skutečný počítač",
jehož instrukce jsou uloženy v operační paměti.
1949
Počítač ESDAC (Electronic Delay Storage Automatic Computer) v Cambridge
dosahuje pracovního kmitočtu 500 kHz.
1951
Grace Murray Hopper vynalézá myšlenku kompilátoru, programu, který přeloží
instrukce z vyššího jazyka do strojového kódu. Programování se stává mnohem
jednodušší.
1954
Texas Instruments ohlašuje začátek komerční výroby křemíkových
tranzistorů.
1956
na MIT je konstruován první tranzistorový počítač - TX-C (Tranzistored
Experimental Computer).
1958
Jack Kilby z Texas Instruments vymýšlí princip integrovaného obvodu. O
několik měsíců později vyrobí integrovaný obvod z germania, který má pět
komponent.
1959
Robert Noyce z Farchild Semiconductor konstruuje integrovaný obvod z
křemíku s hliníkovými spoji.
60. - 70. léta
Objevují se první hry pro mainframes, téměř bez grafiky, nekomerční. Jsou
často založené na Star Treku.
1961
Na MIT vyvíjejí hru SpaceWar využívající vektorovou grafiku.
1961
Farchild Semiconductor nabízí první komerční integrovaný obvod.
1963
Douglas Engelbart si patentuje princip počítačové myši.
1964
Gordon Moore přichází s myšlenkou, že se složitost integrovaných obvodů
zvýší každý rok dvojnásobně. Tento zákon je později pojmenován Mooreův zákon.
1964
John Kemeny a Thomas Kurtz vyvíjejí v Darmouthu programovací jazyk BASIC
(Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code).
1966
Steen Gray zakládá Amateur Computer Society a začíná vydávat časopis.
Tento okamžik je pokládán za vznik osobních počítačů.
1967
IBM vytváří první floppy disk.
1968
Douglas Engelbart ze Stanford Research Institute demonstruje systém
skládající se z klávesnice, myši a obrazovky a předvádí textový editor,
hypertextový systém a možnost spolupráce s kolegy.
1969
Intel vyvíjí návrh čipu, který dokáže přijímat instrukce a provádět
jednoduché operace. Návrh bude realizován jako mikroprocesor 4004.
1969
Intel zahajuje výrobu paměťového čipu s kapacitou 1 kB RAM.
1970
Intel vyrábí první mikroprocesor 4004. Je čtyřbitový, má kmitočet 108 kHz
a má rychlost 60.000 operací za sekundu. Čip se skládá ze 2300 tranzistorů a
může adresovat až 64 byte paměti.
1971
Nolan Bushnell vyvíjí hru Computer Space, založenou na SpaceWar - je to
první komerční střílečka. Tržně selhává.
1971
Kenback Corporation uvádí první počítač Kenback-1 s cenou pod 750 USD. Má
1 kB paměti RAM.
1971
Nolan Bushnell přejmenovává svoji společnost na Atari - jde o jméno
jednoho tahu z Go.
1971
IBM vyrábí osmipalcovou disketovou mechaniku.
1972
Slavný Pong od Atari proráží a stává se komerčně úspěšným.
1972
Intel představuje první osmibitový procesor 8008 na 200 kHz. Má 3500
tranzistorů a může adresovat až 16 kB paměti. Čip má rychlost 60.000 operací
za sekundu.
1972
Objevuje se první 5,25" disketová mechanika.
1972
Canada's Automatic Electronic Systems nabízí první osobní počítač pro
zpracování textů - AES 90.
1973
Scelbi Computer Consulting Company nabízí první počítačový kit s
procesorem 8008 a 1 kB RAM. Tento počítač stojí 565 dolarů. Systém je za 2760
dolarů možné upgradovat až na 16 kB RAM.
1974
Kee vydává Tank, jde o první videohru, která používá program uložený v
ROM.
1974
Světlo světa spatřil Intel 8080, legendární osmibitový procesor na 2 MHz.
Tvoří ho 6000 tranzistorů. Může adresovat až 64 kB paměti. Má už 0,64 MIPS
(Milions Instructions Per Second, milion instrukcí za sekundu). V témže roce
Motorola vyrábí osmibitový procesor 6800, původně určený pro průmysl a použití
v automobilech.
1974
V Radio Electronics magazine vychází návod, jak si postavit počítač s
procesorem 8080.
1975
Crowther vyvíjí Adventure, první textovou adventure hru. Fungovala na
platformách DEC KA-10.
1975
Bill Gates a Paul Allen licencují interpret BASICu MITSu, svému prvnímu
zákazníkovi. Později zakládají Microsoft.
1975
V Kalifornii se poprvé schází členové nadšenců pro mikropočítače. Vejdou
se do garáže jednoho ze zakládajících členů klubu - je jich celkem 32
statečných.
1975
MOS Technology nabízí procesory MC6501 a MC6502 - za ceny šestkrát nižší,
než za jaké je prodává Intel. V témže roce je otevřen v Los Angeles první
obchod s počítači.
1975
Vychází první číslo časopisu Byte.
1976
Bushnell prodává Atari Warner Comm. za 26 milionů dolarů. Warner zaměřuje
prodej Pongu na domácnosti.
1976
Steve Jobs a Steve Wozniak vytvářejí hru Breakout. Mimo to zakládají Apple
Computer Company a startují s počítačem Apple I.
1976
Zilog představuje osmibitový procesor Z-80, na kterém mohou fungovat
programy pro Intel 8080. Je rychlejší (má 2,5 MHz) a má více instrukcí.
1977
CBM (Commodore Business Machines) předvádí domácí počítač PET - má
procesor 6502, 4 kB RAM, 14 kB ROM, klávesnici, obrazovku a magnetofon pro
nahrávání - a stojí 600 USD.
1977
Atari uvádí VCS 2600, první konzoli s více hrami pro domácí použití. Má 2
kB ROM a 128 byte RAM - a je velmi úspěšná.
1977
Apple začíná prodávat Apple II. Má procesor 6502, 4 kB RAM, 16 kB ROM,
klávesnici, poprvé barevnou grafiku a lze ho rozšířit osmi sloty. Neberte to
za 1300 USD...
1978
Japonská firma Taito vyvíjí Space Ivanders.
1978
Intel představuje šestnáctibitový procesor 8086, běžící na 4,77 MHz.
Skládá se už z 29.000 tranzistorů, může adresovat až 1 MB paměti a jeho
rychlost představuje 0,33 MIPS.
Atari uvádí osmibitové počítače Atari 400 a Atari 800, které mají
procesory 6502.
1979
Phillips uvádí konzoli Odyssey 2.
1979
Intel představuje 8088 - zjednodušenou variantu 8086, která má sice
vnitřní strukturu šestnáctibitovou, ale vnější jen osmibitovou - to umožňuje
jednodušší a levnější desky.
1979
Motorola vytváří šestnáctibitový procesor 68000. Skládá se ze 68.000
tranzistorů - a podle toho vzniklo i jeho jméno.
1980
Mattel uvádí konzoli Intellivision - má dobrou grafiku, ale hrozný
ovladač.
1980
Namco vydává pacmana, prodává 300.00 kusů a později na něm vydělává
miliardu dolarů.
1980
Infocom vydává Zorka.
1980
je vydána první Ultima.
1980
Atari má miliardový obrat. V tomto roce vydává Asteroids.
1980
Sinclair Research oznamuje ZX80 - má 1 kB RAM a 4 kB ROM.
1980
Seagate Technologies oznamuje první Winchester harddisk 5,25". Má čtyři
plotny a kapacitu 5 MB.
1981
Objem obratu herního průmyslu přesahuje šest miliard dolarů.
1981
Nintendo vydává Donkey Konga.
1981
Objevuje se Galaxian, Centipede, Tempest a Mr. Pac-Man.
1981
IBM uvádí na trh IBM PC. má procesor Intel 8088 na 4,77 MHz, 64 kB RAM, 40
kB ROM, jednu disketovou mechaniku a kapacitou 160 kB a PC-DOS 1.0 od
Microsoftu - komplet s grafickým monitorem stojí 6000 USD. A umí nahrávat data
i na kazetový magnetofon, mimochodem.
1981
Microsoft pracuje na čemsi, čemu říká Interface Manager - grafické
rozhraní pro DOS. Má sloužit mj. jako mezivrstva mezi hardware a aplikacemi.
(Tomu říkám "trefná definice"...) Ano, jednou z toho budou Windows...
1981
Commodore uvádí VIC-20 s velkou klávesnicí, procesorem 6502A, 5 kB RAM a
barevnou grafikou za 300 USD. Denně vyrábí až 9.000 kusů tohoto počítače. Adam
Osborne, zakladatel Osborne Computer Corporation, je také překvapen zájmem o
počítače: předpokládá, že prodá celkem 10.000 počítačů Osborne 1, ale prodej
rychle dosáhne 10.000 kusů za měsíc!
1981
Intel vyrábí mat. koprocesor 8087.
1981
Comodore oznamuje domácí počítač C 64 vybavený procesorem 6510, 64 kB RAM,
20 kB ROM, zvukovým čipem SID a barevnou grafikou. Je to první počítač se
speciálním čipem pro syntézu zvuku. Celkem bude prodáno 17-22 milionů kusů
tohoto stroje.
1982
Přichází ZX Spectrum.
1982
Intel představuje šestnáctibitový procesor 80286. Může adresovat až 16 MB
paměti. Jeho kmitočet je až 12 MHz a výkon až 2,66 MIPS. Skládá se ze 134.000
tranzistorů.
1982
Atari uvádí konzoli 5200, ale jeho obrat padá o 50 % - přesto stále
vlastní 80 % trhu. Atari kupuje práva na ET za 22 milionů dolarů.
1982
Colecto Vision získává Donkey Konga.
1982
Jsou zakládány společnosti, které vyvíjejí hry pro domácí počítače -
Sierra On-Line (tehdy On-Line Systems), Broderbund, BudgeCo, Electronic Arts.
1982
Objevuje se první klon IBM PC - počítač MPC od Columbia Data Products.
1982
Na Apple II vychází hra Aztec.
1983
První úpadek zábavního průmyslu - Mattel příchází o 225 milionů dolarů,
Atari se dále propadá, Coleco bankrotuje.
1983
Trh je poprvé masově zaplaven "sračkami" - Fox, SBS, Quaker Oats, Chuck
Wagon apod.
1983
Bluth Studios vydávají Dragon's Lair - vývoj jim trval šest let.
1984
Objem obratu herního průmyslu klesá pod 800 milionů dolarů.
1984
Apple představuje Macintosh. Rodí se v něm budoucí podoba moderního
počítače, ale Apple u něj neklade důraz na hry. Počítač má procesor MC68000,
128 kB RAM, 3,5" floppy disk a zabudovanou černobílou obrazovku. Během prvních
šesti měsíců se ho prodá 100.000 kusů.
1984
Sierra uvádí king's Quest - první z nyní už osmidílné série adventur z
království Daventry.
1985
Nintendo uvádí Nintendo Entertainment Systems. Přísně kontroluje výrobu
software - omezuje počet licencí pro společnost na pět titulů ročně a prodává
cartridge distributorům.
1985
Atari se pokouší o návrat na trh s šestnáctibitovým Atari 520 ST. Na
rozdíl od Macintoshe je navržen jak pro práci, tak i pro hry.
1985
Intel uvádí dvaatřicetibitový procesor 80386DX. Je tvořen 275.000
tranzistory a může adresovat až 4 GB paměti.
1985
Broderbund prodává Carmen Sandiego.
1985
Objevuje se mechanika CD-ROM určená pro počítače.
1986
Commodore vadává Amigu, šestnáctibitový počítač se silnou hardwarovou
podporou pro hry. Je vybaven procesorem MC68000, 512 kB RAM, floppy diskem a
čipy pro video, audio a animaci. Je výborný, ale nakonec neuspěje. Počítač byl
vyvinut bývalým inženýrem Atari Jay Minerem.
1986
Sega uvádí Sega Master System, konzoli, která je namířena proti Nintendu.
Je technicky lepší než Nintendo, ale slabá podpora výrobců software způsobí,
že neuspěje.
1986
Atari uvádí konzoli 7800.
1986
Nintendo prodává oproti konkurenci v poměru 10:1.
1987
electronic Arts vydávají první vlastní hru - Skate or Die.
1987
Pro IBM PC se objevují první "skutečně dobré hry" - jejich příchod souvisí
s uvedením VGA a SVGA grafických karet.
1988
Nikoliv mráz, ale žhavý titul přichází z Kremlu - logický rychlík Tetris
jednoznačně proráží.
1989
Intel vyrábí procesor 80486 - obsahuje 80386, koprocesor a 8 kB paměti
cache. Má 1,2 milionů tranzistorů a dosahuje výkonu až 20 MIPS.
1989
Sega vydává šestnáctibitovou Segu Genesis. Prosazuje sportovní hry
Electronic Arts a zaměřuje se na hráče starší šestnácti let.
1989
Nintendo zůstává u osmi bitů, ale je úspěšné - Super Mario Brothers 3
prodává v 11 milionech kopií. V tomto roce uvádí GameBoy.
1989
Sametová revoluce otevírá hranice pro moderní technologie.
1990
Atari ST a Amiga efektivně vymírají. Jejich místo zabírají konzole a PC.
1990
Nintendo publikuje Super Mario 3.
1990
Electronic Arts začínají kupovat jiné vydavatele her.
1991
Nintendo vydává šestnáctibitový SNES.
1992
Boom ve světě PC her.
1992
Nintendo má obrat 7 miliard dolarů - více než všechna americká filmová i
televizní studia dohromady.
1993
Intel vydává dvaatřicetibitový procesor Pentium. Má 3,1 milionů
tranzistorů a jeho 60 MHz verze překračuje 100 MIPS.
1993
Konzole firem Sega a Nintendo zabírají 80 % trhu.
1993
Pansonic vadává Real 3DO - 32bitovou konzoli.
1993
Objevuje se Civilizace - legendární turn-based strategie.
1994
Thomas Nicely z Lynchburg College objevuje chybu. Veselé je na ní to, že
je obsažena v prodávaném Pentiu - u Intelu zdaleka ne jediná, ale patrně
nejslavnější. Chyba v jednotce plovoucí řádové čárky způsobuje, že se přesnost
výpočtů pohybuje pouze mezi 4-8 řádem.
1994
Atari vydává Jaguar, 64bitovou konzoli. Ani Jaguar, ani 3DO od Panasonicu
se neprodávají moc dobře.
1994
Commodore International a Commodore Electronic dobrovolně ukončují
činnost.
1994
iD vydává DOOM, hru, která definovala žánr 3D střílečka, přestože první
úspěšnější 3D akcí byl Wolfenstein 3D od téže firmy.
1994
Je založena firma distribující hry u nás JRC (Jiří Richter Computing).
1994
Objevuje se Myst, v USA nejprodávanější hra.
1995
Sega vydává 32 bitovou konzoli Saturn.
1995
Sony vydává 32 bitovou konzoli PlayStation.
1995
Microsoft vydává windows 95 - obsahuje DirectX, a tím splňuje předpoklady
pro rozvoj her.
1995
Internet a WWW se raketově rozvíjí.
1995
Ve hrách se objevuje video - ovšem v ne příliš úspěšném kusu 7th Quest.
1996
Nintendo vydává konzoli Ultra 64.
1996
Multiplayer se začíná rozvíjet velmi razantním způsobem - na LAN i na
internetu.
1996
3dfx uvádí Voodoo - a to se stává standardem pro 3D akceleraci.
1997
Objevují se ovladače s technologií ForceFeedback.
1997
Přichází pentium II na 200 MHz a umožňuje vývoj opravdu složitých a
náročných her.
1998
Objevuje se mnoho kvalitně provedených her.
1998
Na trhu je 400 MHz Pentium II. Objevuje se Celeron, procesor bez cache,
který je možné radikálním způsobem přetaktovat.
1998
Trh s 3D akcelerátory se raketově rozvíjí - nové akcelerátory zastarávají
dříve než za šest měsíců.
1998
Na trhu konzolí panuje PlayStation.
1998
Vzestup Microsoftu je ukončen - je to nejvíce ceněná společnost na světě.
Ještě v polovině roku je na srovnatelné úrovni s General Electric, ale přežívá
lépe pád akcií na burze.
Počítačové generace
Poté se již objevují první počítače -
počítače nulté generace
Počítače před II. světovou válkou; založeny především na
vojenské bázi; reléové počítače - základem relé
- K. Zuse (1941) ®
počítač Z1, Z2, Z3
- H. H. Aiken (1943) ®
počítač ASSC MARK 1
- později i u nás ®
SAPO (samočinný počítač)
S nástupem elektronek nastupuje
první generace počítačů
1945-55; základem je elektronka; velice rozměrné, příkon
řádově 100 kW, obsluha 20-50 lidí, programování výhradně ve strojovém kódu, 10
tis. operací /s
- Pensylvánská univerzita (1946)
® ENIAC - do roku 55 byl využívám v
armádě
- Poté přichází John von Neumann s Von Neumannovou
koncepcí počítače (umístění programu do stejné paměti jako data)
® počítač EDVAC
- první sériový elektronický počítač (1956) - UNIVAC
- u nás to byli počítač EPOS (1963) a v Rusku počítač
URAL
počítače druhé generace
1956-60; základem je tranzistor a polovodičové diody;
menší, vznik programovacích jazyků (Fortran, Algon, Cobol) a objevují se zde
již první operační systémy, příkon 2 kW, obsluha 10-20 lidí, 500 tis. operací
/s; objevují se zde již první vnější paměti - feritové, pásové, bubnové
- National - Eliot 803
- IBM - 1401
- MINSK
- u nás EPOS 2 a později ZPA 601
počítače třetí generace
1960-70; základem je integrovaný obvod
= více různých zařízení na jedné desce
® CHIP (pouzdro obsahující jeden nebo
více integrovaných obvody - defakto samotný počítač - schopnost řídit -
obsažen v pračkách, kalkulačkách atd.); příkon řádově 0,5 kW, obsluha 2-5
lidí; používání magnetopáskových nebo diskových pamětí, 5 mil. operací /s
- IBM Systém 360
- Siemens 4004
- v rámci RVHP to byl počítač JSEP
- u nás pak Tesla 200 a 300
počítače tři a půlté generace
1970-80; žádný revoluční přínos, objevení terminálů
® obrazovka, klávesnice; 10 mil.
operací /s
- Sinclair ZX 81, Spectrum
- Commodore 64, Amiga
- ATARI, Apple
počítače čtvrté generace
1980-dnešek; miniaturní prvky, 100 mil. operaci /s,
prosazování optického záznamu, hlavní slovo mají osobní počítače