šk. r. 2018/2019

Děti projezdily na kole snad celý Lednicko-valtický areál, navštívily Mikulov, jezdily lodí po Dyji, vystoupaly na hrad Děvičky i rozhlednu, koupaly se v bývalém lomu, poznaly spoustu historických památek. Každý den byl nabitý novými zážitky a dojmy, jak samy říkají, odvezly si jich z Lednice opravdu hodně, např. Aneta Gilová vzpomíná:

Psal se rok 2018, 6.září, 15 hodin, 32 minut. Nic netušící studenti tercie, doprovázeni čtyřmi učiteli, se bezstarostně hnali na svých kolech stezkou vedoucí vinicemi. Sluníčko svítilo, profukoval větřík, cesta se mírně vlnila.

Cílem dne byla nedaleká rozhledna. Žáci si víceméně užívali cestu a nic nenasvědčovalo tomu, co mělo teprve přijít. Všem bylo jasné, že rozhledna nebude v údolí, ale ráno byli ujištěni panem učitelem, že – cituji: „Nemáte se čeho bát, děcka, kopeček bude malý!“………

Co bylo dál, si každý dokáže představit. Anička Kotíková se pro cyklokurz tak nadchla, že začala skládat básně:

V pondělí se ráno nechtělo nikomu vstávat,

rodičům a prázdninám jsme museli sbohem dávat.

Autobusem jsme měli zajištěný odvoz,

jedinou chybu to mělo,

na benzínce byl záchod mimo provoz.

Odpoledne jsme se vydali na první jízdu na kole,

jeli jsme cestou necestou a přes pole.

Večer nás vzali na připravenou večeři,

že se to dalo jíst, doteď nám nikdo nevěří.

Ve čtvrtek přišla na řadu Královská etapa,

byli jsme zpocení natotata.

I koly se ten den házelo,

k atentátu na nejmenovaného pana učitele velmi málo scházelo.

Na pokojích se čínské polévky vařily,

ale ne všechny pokusy se zdařily.

Všichni si to užili velice,

i když jsme chvílemi byli jak opice.

A přestože víme, že nevíme všechno, zdá se, že děti byly spokojené. Ema Marchewková to shrnula takto:

Sami jsme byli překvapeni, jak byl každý den nabitý jednou akcí za druhou a non-stop se něco dělo. ……. Přesto nečekejte odpovědi na otázky dospěláků a rodičů o tom, jaká byla strava a ubytování, jestli jsme dobře dojeli nebo zda jsme si každý den brali čisté ponožky. To nejdůležitější si celá naše parta z tercie nechá ve své paměti a v duchu se tomu budeme ještě dlouho smát. Tak se na nás, páni učitelé a milí rodiče, nezlobte, že ta nejskvělejší tajemství si necháme pro sebe.

Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se na příští rok s dnešní sekundou.

Fotogalerie z cyklokurzu je zde.